Historie Mutěnic

Drtivá většina z tisíce vinařů v obci jsou drobnými vinaři, hospodařícími na vinicích v průměrné velikosti 0,1-0,5 ha a produkující sudová vína. Několik vinařů se věnuje svým vinicím a sklepům na úrovní podnikání, zaměřují se na vína přívlastková, která lahvují.

Při své práci se držíme buďto tradičních postupů nebo zastáváme modernější přístup. Co máme, ale společného je láska k vínu a společná práce, která dává Mutěnicím typický ráz moravské vinařské obce.

Vinohradnická a vinařská historie obce

Ve 3 století našeho letopočtu dochází vpádu římských legií na území Jižní Moravy a jejich setrvání zde je spojeno s pěstováním vinné révy a výrobou vína. S největší jistotou můžeme tvrdit, že zakládání vinic došlo v období Velkomoravské říše,10-11 století,svědčí o tom vykopávky u obce Mikulčice. Mutěnické pověsti naznačují, že křesťanská víra mohla přijít již v 9 století. Pověst vypráví o studánce,na dnešním dolním konci, kde předkové mutěňanů byli pokřtěni od samotných apoštolů sv.Cyrila a Metoděje.

Ve středověku, podle topografa G.Wolného, patřila obec od 13 století řádu johanitů,velmistr měl sídlo ve Strakonicích. Pro velkou vzdálenost nespravovali své majetky přímo, ale zastavovali je. Dá se předpokládat, že po určitou dobu vinohrady v katastrálním území Mutěnice obhospodařoval řád Templářských rytířů, který se usídlil v Čejkovicích v roce 1248.
Templáři vybudovali v Čejkovicích templářskou tvrz a rozsáhlé vinné sklepy a zabývali se intenzivně vinohradnictví a vinařství. S dostupných pramenů je známo pěstování vinné révy na výměře cca 700 hektarů a do těchto ploch údajně patřily i hory vinné ležící na území Mutěnice.
Název Mutěnice se objevuje krátce před polovinou 15. století v souvislosti odvádění berně johanitské komendě v Orlovicích resp. Ivančicích. Dvacátá a třicátá léta 15 století se registrujeme dva názvy Mutěnice, používané českou komunitou a Kreuz (Kříž) německými osídlenci, které přivedli johanité. Hlubší zkoumáním lze předpokládat, že ves Mutěnice existovala dříve období, kdy byla rozdělena Morava na tři úděly, olomoucký, znojemský a zlínský v 11 a 12 století.

Nelze opomenout rozšiřování viničních ploch za vlády Karla IV v druhé polovině 14 století, Karel IV. vydává právní rámec “Královský mandát“ z roku 1358:
-zřízení úřadu purkmistra
-osvobození nově začínajících vinohradů od daní

Karel IV ustanovuje právo viničné, z těchto nařízení se dochoval zvyk zavírání hory před sklizní. Habáni, novokřtěnci, náboženská komunita, která přichází ze západní Evropy se významně podílí na rozvoj vinohradnictví, hloubení sklepů a vinaření, přicházejí také do Mutěnice. O existenci tohoto obyvatelstva jsou zprávy v novokřtěnských kronikách z roku 1565, kdy si pronajímají několik mutěnických dvorů, měli také v držení mutěnický pivovar.
V druhé polovině 15. století a počátkem 16. století dochází v celém Českém království k vrcholu pěstování révy vinné a produkce vína. Vladislav II.Jagelonský roku 1497 vydává nařízení o povinném zapsání všech vinic a nařízení o kontrole jakosti vína degustací. Rozloha vinohradů se v té době činí cca 25.000 ha a spotřeba vín a na obyvatele 56 litrů.( současné době cca 17 litrů)
V předbělohorském období patřily Mutěnice k velkým vesnicím na Moravě, přibližně 500 osob, zápisy viničních knih se nezachovaly. Existovaly vinohrady s názvem Višička, Mutěnická hora i nemalé panenské vinohrady, pojmenované jako Novosad. Mutěnice jsou v té době hospodářsky nejvýznamnější obcí na Hodonínsku.

Pečeť z roku 1613 obsahuje vinný keř. Původní horenské právo se nedochovalo, nejstarší mutěnická horenská kniha byla založena 1725. Horenské právo obsahovalo:
-kde vysazovat vinohrady
-povinnosti vinohradnických dělníků i práva na mzdu
-řešilo rozhraní vinohradů a spory
-množení vinných keřů, zahajování vinobraní i předcházejícího klidu ve vinohradu, zarážení hory, ustanovovalo vinohradní hlídače, hotaře
-určovalo, co vše se ve vinohradu smí a nesmí a za překročí těchto zákazů stanovuje přísné tresty i na hrdle, o nich mohl rozhodnout vesnický horenský soud.
Za zajímavost stojí, že Mutěnice patří od roku 1762 Františku Lotrinskému, manželovi císařovny Marie Terezie a až vzniku Československa v roce 1918 v majetku císařského rodu. Výnosem „Císařského patentu“ ruší Josef II horenská práva na celé Moravě, včetně Mutěnic. Během novodobého vývoje mutěnického vinařství proběhly nejrůznější problémy, pohromy a neúrody, výskyt peronospory, ale největším ničitele byla „mšice révová“, révokaz. Mutěnice zasahuje nejvíce v roce 1908.

Výzkumná stanice

Obec už v roce 1903 pronajímá 20 měřic obecních pozemků Zemskému spolku pro markrabství moravské, který zakládá v Mutěnicích Státní révovou školku 1904, poté přibyl i Státní a zemský ústřední sklep, později sídlo zemského vinařského inspektorátu, v té době se hovoří o centru moravského vinařství.

Za první republiky kolem roku 1922 lokalizoval místní kronikář vinohrady do tratí Novosady (Zárybnické), Bílá hora, Přední hora, Zadní hora, Zmrzlák či Studená hora, Okrúhlické, Platové Čajské, Nové, Vazové, Dubňanská čili Vinická hora a trati Hraničky. Kolem roku 1936 působí nově vzniklé Ovocnářsko-vinařské družstvo v Mutěnicích, díky němu měli mutěničtí vinaři zajištěn odbyt hroznů.

Po druhé světové válce vzniká z původní zemské školky a sklepa Výzkumná stanice vinařská, která byla součástí Výzkumného ústavu vinohradnického a vinařského v Bratislavě. Združstevňování tradiční vzhled mutěnických vinic příliš nepoznamenal, vinice byly v kopcích a složily jako záhumenky, mnohdy nezanedbatelný příjem členů rodiny. V podstatě až do počátku 20. století se používal tzv.staroburgunský způsob vedení, který se ve šedesátých letech 20.století přeměnil na efektivnější tzv.rýnsko-hesenské vedení.

V roce 1934 bylo založeno Slovácké vinařské družstvo, které výborně prosperovalo a podporovalo malé vinaře – členy v jejich rozvoji. Bohužel v roce 1948 bylo zestátněno a upadlo v zapomnění, v kolosu Moravkých vinařských závodů. Do této doby byly Mutěnice jednou z nejvýznamnějších vinařských obcí, s víny velmi kvalitními a na tu dobu i drahými.
Pod vlivem výzkumné stanice začali mutěničtí vinaři zpracovávat čistě odrůdová vína. Na mutěnických vinicích se pěstují odrůdy, Ryzlink rýnský, Sylvánské zelené, Neburské, Ryzlink vlašský, Tramín kořenný, Frankovka, Burgundské modré a Portugal modrý. Později přibývají odrůdy,Müller Thurgau,Veltlínské zelené, Souvigonn a Svatovavřinecké. Závěrem je třeba si připomenout významné osobnosti, které zasloužili o rozvoj vinohradnictví a vinařství v Mutěnicích, prvním správcem mutěnické školky byl Ferdinand Hájek, Jan Dohnal, dlouholetý zemský inspektor, Josef Pelc, zakladatel vinařského družstva a dlouholetý ředitel vinařských závodů.