Kalendář ochrany vinic

Situační zpráva o ochraně révy vinné ve 29. týdnu (17. 7. 2017 – 23. 7. 2017) – zprava-10-2017

Situační zpráva o ochraně révy vinné ve 28. týdnu (10. 7. 2017 – 16. 7. 2017) – zprava-9_2017

Situační zpráva o ochraně révy vinné ve 27. týdnu (3. 7. 2017 – 9. 7. 2017) – zprava-8_2017

Situační zpráva o ochraně révy vinné ve 26. týdnu (26. 5. 2017 – 2. 7. 2017) – zpráva-7_2017

Situační zpráva o ochraně révy vinné ve 25. týdnu (19. 5. 2017 – 25. 6. 2017) – zpráva-6_2017

Situační zpráva o ochraně révy vinné ve 24. týdnu (12. 5. 2017 – 18. 6. 2017) – zpráva-5_2017

Situační zpráva o ochraně révy vinné ve 23. týdnu (5. 6. 2017 – 11. 6. 2017) – zpráva-4_2017

Situační zpráva o ochraně révy vinné ve 22. týdnu (29. 5. 2017 – 4. 6. 2017) – zpráva-3_2017

Situační zpráva o ochraně révy vinné ve 21. týdnu (22. 5. 2017 – 28. 5. 2017) – zpráva-2_2017

Situační zpráva o ochraně révy vinné ve 20. týdnu (15. 5. 2017 – 21. 5. 2017) – zpráva-1_2017

Situační zpráva o ochraně révy vinné ve 39. týdnu (26. 9. 2016 – 2. 10. 2016) – Jižní Morava zpráva č. 20

Situační zpráva o ochraně révy vinné ve 38. týdnu (19. 9. 2016 – 25. 9. 2016) – Jižní Morava zpráva č. 19

Situační zpráva o ochraně révy vinné ve 37. týdnu (12. 9. – 18. 9. 2016) – Jižní Morava zpráva č. 18

Situační zpráva o ochraně révy vinné ve 36. týdnu (5. 8. – 11. 9. 2016) – Jižní Morava zpráva č. 17

Situační zpráva o ochraně révy vinné ve 35. týdnu ( 29.8. – 4.9.2016) – Jižní Morava zpráva č. 16

Situační zpráva o ochraně révy vinné ve 34. týdnu ( 22.8. – 28.8.2016) – Jižní Morava zpráva č. 15

Situační zpráva o ochraně révy vinné ve 33. týdnu ( 15.8. – 21.8.2016) – Jižní Morava zpráva č. 14

Situační zpráva o ochraně révy vinné ve 32. týdnu ( 8.8. – 14.8.2016) – Jižní Morava zpráva č. 13

Situační zpráva o ochraně révy vinné ve 31. týdnu ( 1.8. – 7.8.2016) – Jižní Morava zpráva č. 12

Situační zpráva o ochraně révy vinné ve 30. týdnu ( 25.7. – 31.7.2016) – Jižní Morava zpráva č. 11

Situační zpráva o ochraně révy vinné ve 29. týdnu ( 18.7. – 24.7.2016) – Jižní Morava zpráva č. 10

Situační zpráva o ochraně révy vinné ve 28. týdnu ( 11.7. – 17.7.2016) – Jižní Morava zpráva č. 9

Situační zpráva o ochraně révy vinné ve 27. týdnu ( 4.7. – 10.7.2016) – Jižní Morava zpráva č. 8

Situační zpráva o ochraně révy vinné ve 26. týdnu ( 27.6. – 3.7.2016) – Jižní Morava zpráva č. 7


 

NEJDŮLEŽITĚJŠÍ CHOROBY VINNÉ RÉVY
NEJDŮLEŽITĚJŠÍ ŠKŮDCI VINNÉ RÉVY
Kalendář ochrany rostlin KalendarOR-2010
Přípravky na ochranu révy Ochrana_revy
NEJDŮLEŽITĚJŠÍ CHOROBY VINNÉ RÉVY

Padlí révové

Na letorostech, listech, květenstvích a hroznech se tvoří bělavé moučnaté povlaky podhoubí parazitické houby. Postižená pletiva šednou a dochází k jejich deformacím. Květenství sprchávají a mladé bobule zasychají, praskají a dochází k jejich vyhřeznutí. Letorosty jsou kratší s tmavými skvrnami.
Choroba se nejvíce šíří za vyšších teplot (24–28 °C) a vyšší relativní vlhkosti (70–95 %). Nejmasivnější je šíření infekce v průběhu července.

 
Plíseň révová

Na listech se tvoří nažloutlé olejové skvrny, na spodní straně jsou viditelné bělavé sporangiofory. Skvrny později nekrotizují a trhají se. Při napadení květenství nebo hroznů dochází k jejich zasychání. Bobule mohou být napadeny pouze do velikost hrášku, později již choroba nedokáže prorůst pokožkou. Infikované bobule se zbarvují šedozeleně, deformují se a uvnitř je viditelné mycelium. Choroba přezimuje v napadených listech. Během vegetace se choroba šíří sporangiemi která jsou sekundárním zdrojem infekce.
Šíří se především za deštivého počasí, protože pro průnik infekce do rostliny je nutné ovlhčení listů.

 
Plíseň šedá

Choroba může napadnout hrozny těsně po odkvětu a ty posléze usychají. Stopky a třapiny infikuje v období zaměkávání a dochází k opadávání napadených bobulí. Největší škody choroba způsobuje napadením zrajících a zralých hroznů na jejichž bobulích jsou viditelné tmavší skvrny a později dochází k praskání a olupování pokožky. Napadené bobule pokrývá šedý povlak konidioforů. Za vhodného počasí napadené bobule mumifikují. Výskyt choroby podporuje poškození kroupami.
Choroba přezimuje myceliem v napadeném pletivu a nebo sklerociemi. Za příznivého počasí tvoří konidie a dále se rozšiřuje. Pro průnik infekce je nezbytné ovlhčení, nebo vysoká vzdušná vlhkost (nad 85 %). Šíří se zejména za deštivého počasí.
Významnou součástí ochrany jsou preventivní pěstební opatření, která omezují vhodnost podmínek pro šíření onemocnění, resp. zajišťují vzdušnost porostu a keře (výběr lokality, soulad odrůda – stanoviště, způsob vedení, včasné a úplné provádění zelených prací.

 
NEJDŮLEŽITĚJŠÍ ŠKŮDCI VINNÉ RÉVY

 

Hálčivec révový

Způsobuje pozdní a nerovnoměrné rašení. Kratší a slabší letorosty. Na čepelích mladých listů světlezelené až žlutozelené neohraničené skvrny. Nejvýraznější jsou v procházejícím světle. Jejich středy často nekrotizují. Listy kadeří. Poškozená květenství sprchávají. Silně poškozené listy, květenství a výjimečně i letorosty zasychají. Chronicky silně napadené keře postupně metlovatí (rašící očka ze starého dřeva), slábnou a hynou.
Roztoč způsobuje největší škody na počátku vegetace, kdy napadá rašící očka a mladé letorosty. Celkový výnos a kvalita hroznů silně napadených keřů je nízká. Dřevo špatně vyzrává a v zimě snadno vymrzá.
Přezimují samičky v prasklinách borky. Část populace přezimuje přímo na povrchu réví nebo za šupinami pupenů. V dubnu a květnu samičky opouštějí úkryty a sají na rašících očkách a mladých letorostech. V průběhu vegetace postupně opouštějí stárnoucí listy a poškozují horní listová patra. Roztoči kladou vajíčka v největším počtu na mladé, ještě plstnaté listy. Na vyvinutých listech sají a kladou vajíčka především na spodní straně. Rozmnožují se parthenogeneticky. Do roka se vyvinou 3-4 generace. Nejpočetnější bývají v květnu a červnu a koncem léta v srpnu.
Hálčivci vyhovuje střídavě vlhčí počasí za průměrných teplot. Přirozenými nepřáteli hálčivců jsou hlavně draví roztoči.

 
Vlnovník révový

Je původcem plstnatosti (erinózy) révy vinné. Na horní straně čepelí listů nápadně vypouklé, různě velké a utvářené, zeleně nebo červeně zbarvené puchýře. Na spodní straně puchýřů je typický “plsťovitý”, bělavě, později béžově až hnědě zabarvený porost trichomů (erineum). Výjimečně se erineum tvoří i na horní straně čepelí listů a na květenstvích, nebo dochází ke svinování listů.
Škodlivost vlnovníka révového je malá. K významnějšímu poškození dochází jen při velmi silném napadení listů, doprovázeném zmenšením a svinováním čepelí a při napadení květenství.
Přezimují samičky, především za šupinami pupenů. Na jaře opouštějí úkryty a sají na mladých letorostech. Po rozvinutí listů sají téměř výhradně na spodní straně listů. Sáním vyvolávají vznik hálek a erinea. V něm roztoči žijí a rozmnožují se. Postupně hálky na starších listech opouštějí a stěhují se do vyšších listových pater.

 
Různorožec trnkový

Housenky vyžírají rašící očka vinné révy. Ochrana je velmi složitá, protože požery probíhají v noci, přes den jsou housenky ukryty pod kůrou vinného kmínku. Navíc má housenka vynikající mimikry a dokonale splývá s okolním prostředím.
Obaleč jednopásý
Pavučinkou spředené květenství. Vykousané, později zahnívající nebo seschlé bobule.
Housenky pravidelně snižují jakost a celkový výnos hroznů.
Motýlci obaleče jednopásého dosahují délky 6-7 mm. V rozpětí křídel měří 13-15 mm. Přední křídla mají slámově žlutá až masově hnědavá, uprostřed s příčnou trojúhelníkovitou tmavší páskou. Zadní křídla jsou šedofialová.
Housenky obaleče jednopásého dosahují délky 10-12 mm. Jsou různě zbarvené.
Obaleč jednopásý má obvykle dvě generace do roka. Motýli vylétají na jaře již koncem dubna a v květnu. Motýli obaleče mramorovaného druhé generace létají od začátku července, třetí generace v září a říjnu. Maximum letu obaleče jednopásého následuje zhruba 3 dny po maximu letu obaleče mramorovaného.
Samičky 1. generace kladou vajíčka na květenství, samičky druhé generace na hrozny. Housenky poškozují poupata a spřádají květenství, resp. vyžírají bobule. Poškozené bobule zahnívají. Škodlivost 1. generace je na rozdíl od škodlivosti 2. generace zanedbatelná.

 
Obaleč mramorovaný

Motýlci obaleče mramorovaného jsou poněkud menší. Přední křídla mají mramorovaná. Vajíčka jsou průhledná, opálově lesklá, čočkovitého nebo bochánkovitého tvaru.
Housenky obaleče mramorovaného měří do 10 mm a jsou žlutozelené.
Obaleč mramorovaný má obvykle tři generace do roka. Motýli létají na jaře již koncem dubna a v květnu. Motýli druhé generace létají od začátku července, třetí generace v září a říjnu. Maximum letu obaleče mramorovaného předchází maximu letu obaleče jednopásého zhruba o tři dny.
Samičky 1. generace kladou vajíčka na květenství, samičky druhé generace na hrozny. Housenky poškozují poupata a spřádají květenství, resp. vyžírají bobule. Poškozené bobule zahnívají. Škodlivost 1. generace je na rozdíl od škodlivosti 2. generace zanedbatelná.

 
Zobonoska révová

Škodí brouci, kteří dělají požery na listech. Samičky překusují řapíky listů a smotávají je do typického doutníkovitého smotku, do něhož kladou vajíčka. List poté padá a v tlejícím listí se vyvíjejí nové larvy. Na podzim se líhne brouk a provádí první požery.
Brouci mají charakteristický dlouhý nosec. Jsou 4,5-5,5 mm dlouzí, různě zbarvení, kovově lesklý,zelení nebo modří.
Larvy jsou beznohé, žlutobílé. Dorůstají délky 9 mm. Kukla je bílá, pokrytá skupinkami silných štětinek.